Květoslav Čermák

Přehled odpovědí

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 1. až 15. (z celkem 22)
  • Autor
    Příspěvky
  • odpověď na téma: Nad poznámkami J. Danihlíka od prof Friese o Gottladu #1435
    Květoslav Čermák
    Účastník

    Karle, nikdo neodpovídá a já momentálně také neznám odpovědi na vše co se ptáš. A nerad spekuluji. Buď je třeba čerpat informaci od někud, kde je problém důkladně řešený a probádaný anebo uvést, že jde o můj určitý názor, obecně řečeno. Výše se odkazuješ na Ing. Veselého – jeho některé výroky je třeba brát s rezervou, znal jsem ho dost dobře, něco vyčetl nebo vyslechl od jiných, občas si i něco ověřil, to je OK, ale někdy si i dost věcí domýšlel do své skládačky a neznalému se těžko rozlišovalo, co z toho je pravda a co spekulace…
    K genofondu V.d. v Evropě existuje seriozní badatelský článek, a pokud si vzpomínám, je ta naše populace málo geneticky variabilní. Když na článek narazím, dá vědět, asi ho mám (jenže mám jich moc).

    Pokud jde o strategii množení, udrží se ta strategie, která populaci umožní přežívat a to zdaleka nemusí být ta nejrychlejší, nejagresivnější!! To platí obecně nejen pro parazity, např. ne vždy ten nejagresivnější dravec vítězí, někdy má navrch ten, kdo včas uteče 🙂 Pokud jde o varroózu, myslím, že odpověď na naše pozorování z praxe chovu včel bychom měli hledat především v aspektu, proč někdy včelstva ničí virózy a někdy jim moc škody nedělají. Protože virózy dělají největší škody na včelách, samozřejmě ve spojení s působením (v důsledku) roztočů V.d.

    odpověď na téma: Nad poznámkami J. Danihlíka od prof Friese o Gottladu #1432
    Květoslav Čermák
    Účastník

    Neřekl bych Karle, že v zahraničí drží včely jen na dvou nástavcích Langa. Viz různé fotky a články v zahraničních časopisech. Někde a někdy ano, ale i ze zahraničí znám komíny…
    Kromě Seeleyho vím o dalších třech autorech, kteří došli k velmi podobným výsledkům pokud jde o velikost dutiny, kterou si roj vybírá jako jemu vyhovující (možná optimální?): Schmidt (r.1897) 34 litrů, Wadey (1948) od 44 – 57 litrů, údaj od 50 rojů, Marchand (1967) 17 – 42 litrů.

    odpověď na téma: Nad poznámkami J. Danihlíka od prof Friese o Gottladu #1426
    Květoslav Čermák
    Účastník

    RK: „… pokud se nedá vyloučit určitá genetická rozmanitost roztočů, potom bychom asi měli ošetřova včelstva tak, aby dostávali větší šanci ti, kteří se množí pomaleji a menší šanci ti, kteří se množí rychleji.“

    Odp.: Nenapadá mě, jak toto ovlivňovat ošetřováním. Ale hlavně jde o cestu eliminovat V.d. s velmi nejistým účinkem. Dokonce bych řekl o slepou uličku, co nestojí za úsilí ani další úvahy.
    Mnohonásobně slibnější vidím hledat schopnosti včel populaci V.d. brzdit a o tom se ví už hodně, jsou spousty článků a informací, že je člověk nestačí ani všechny zpracovat. Základní metodiku k tomu přece máme. A první, byť skromné, výsledky také… Jinak řečeno – účinná cesta je mít velmi schopné včely než spoléhat na (trošku více či méně) neschopné roztoče. Poměr těchto obou šancí je (čísla kvůli názornosti) možná 90:10, ale třeba i 99:1.

    odpověď na téma: Nad poznámkami J. Danihlíka od prof Friese o Gottladu #1417
    Květoslav Čermák
    Účastník

    Souhlasím, že teoreticky by křížení v takové vysoce geneticky homogenní populaci nemělo přinášet významný HE. Ale není údaj, nějaké měření, na kteretém by se to dalo ověřit (velikost HE). Obecně znaky plodnosti jsou nízce dědivé a tedy dost podléhají inbrední depresi vs. heterozi. Také mám pocit, že případy, kdy se v některém chovu roztoči množí víc než v jiném chovu, nelze vysvětlit na plno jen imigracemi roztočů od sousedů, nějaká míra HE tam být může. Ale to jsou jen odhady…

    odpověď na téma: Nad poznámkami J. Danihlíka od prof Friese o Gottladu #1413
    Květoslav Čermák
    Účastník

    1)
    RK: „Pokud jsou mezi roztoči rozdíly, potom časté plošné vybíjení roztočů bez úhynů včelstev spolu s nejagresivnějšími roztoči dává výhodu těm nejmnoživějším roztočům.“

    Já: Pokud tedy existují takové rozdíly mezi roztoči, z čeho plyne, že ošetření varroacidy přežijí ti množivější či agresivnější? Nechápu! Mám za to, že účinná látka účinkuje na všechny stejnou měrou.

    2)
    RK: „Při diskusi s Františkem Kašparem na včelarském fóru on obhajoval stávající metodiku s tlumením na 0 v zimě proto, aby v létě nedošlo k přemnožení a tuším to nazýval superinfekcí – nepříbuzenskému páření s vlivem na zvýšení vitality roztoče. Tedy nepřímo z toho vyplývá, že je obava ze „šlechtění roztoče“ a zvýšení jeho vitality.“

    Já: To považuji za nesprávnou úvahu, nedotaženou po odborné stránce. Zvýšení vitality roztočů při nepříbuzenském páření lze skutečně předpokládat, je to obecný biologický jev. Otázka je, o kolik se tím zvýší plodnost, vitalita aj. u hybridních roztočů, o tom asi nebylo dosud nic publikováno. Může to být o 5%, 30% nebo 50%,… Ale tento tzv. heterozní efekt (HE) nic nemá společného se šlechtěním populace tak jak ho zřejmě máte na mysli – adaptace populace vlivem selekce pro ni výhodnějších genů, ta není skoková jako právě získaný HE, nýbrž postupná, pomalá. HE se nedědí (neboli je to neaditivní genetický efekt) na rozdíl od změny v důsledku selekce (aditivní efekt).
    Chci tedy říci – je třeba ujasnit si pojmy a jejich význam (obsah). Až potom přemýšlet o souvislostech, vlivech…
    Pozn.: Pro spekulace o podílu nepříbuzenských páření (a tedy podílu potomstva s HE) ve včelstvech s různě velkou populací kleštíka (zamořením) jsou známé vztahy, tedy lze vypočítat, kolik % buněk bude s 1 samičkou, kolik se 2 samičkami zakladatelkami, kolik se 3, atd. Mám to dokonce v grafech….

    odpověď na téma: Nad poznámkami J. Danihlíka od prof Friese o Gottladu #1399
    Květoslav Čermák
    Účastník

    Nevzpomínám si, že by se tímto někdo zabýval.
    Zajímavější bude asi otázka: Jsou rozdíly v % roztočů – nosičů/šiřitelů virů? Kdyby byly zanedbatelné, bude asi rozhodující populace roztočů ve včelstvu, resp. (a přesněji) procentická zamořenost včelstva. Ale to je můj odhad.

    odpověď na téma: Nad poznámkami J. Danihlíka od prof Friese o Gottladu #1392
    Květoslav Čermák
    Účastník

    R. Krušina: „Je logické předpokládat lepší šlechtění u včely, která je geneticky rozmanitější než roztoč. Proč je ale naprosto nereálné předpokládat možnost šlechtění roztoče?“
    KČ: Já jsem Friese pochopil tak, že spoléhat na „šlechtění roztoče“ je slepá cesta, resp. s nepodstatným významem. Pokud tedy máme na mysli vznik vyváženého stavu hostitel-parazit u VT včelstev – podle toho co vím, je rozhodující schopnost včely m. škodlivý vliv roztoče omezit (+ související vnímavost vs. odolnost k virózám !). Pokud je to tak (ne-li, je třeba hledat pádné argumenty, pozntaky, nikoliv hádat), proč se tedy zabývat tím slabším vlivem? Ale připusťme, že se populace V.d. může přizpůsobit cestou selekce tak, aby si svého hostitele nezlikvidovala – jak toho potom můžeme my lidé využít při řešení problému? Šlo by to vůbec, v krátkém čase?
    Ještě k tomu „šlechtění roztoče“, řekněme lépe genetické adaptaci druhu – určitě Fries nechtěl říci, že to vůbec možné není. Možné to je i v uniformní populaci, ale je to zdlouhavá záležitost, a to cestou mutací a kumulací těch příznivých.
    Dosud jsem uvažoval o adaptaci populace V.d. směrem k mírnosti vůči hostiteli. Pokud připustím, že je to slabý, pomalý vliv, tak totéž platí v opačném směru – k agresivnějším populacím v důsledku používání miticidů.

    R. Krušina: „Nepředpokládá i dosud platná metodika právě „šlechtění roztoče“ při přemnožení a proto se snaží vybíjet na 0 (snaha udržet pouze příbuzenské páření)?“
    K.Č.: Vědomě to metodika tlumení varroózy nepředpokládá. Asi by chtělo otázku formulovat jinak: „Neúčinkuje platná metodika tak, že způsobuje šlehtění …“ Na takovou otázku jsem ale odpověděl v předchozím.

    odpověď na téma: Rezistentní včely, volná stavba, buňky 4,9 mm, … #1391
    Květoslav Čermák
    Účastník

    Pavle, jaký jiný účel Tě napadá? Pokud do buňky před zavíčkování, tedy před začátkem reprodukce na kukle, vejde více než jedna samička, dojde k nepříbuzenskému páření, což je ve prospěch vitality potomků. Tento účel mě napadá, další zatím ne. Ovšem z toho, co jsem vyčetl, je vstup samiček do buněk spíše fyzikální záležitost, než že by působila nějaká výběrovost s využitím smyslů jako je čich, krom rozdílu mezi dělničí a trubčí larvou. Agregace je pro reprodukci roztoče nevýhodná v tom smyslu, že pak dochází k potravní konkurenci a důsledkem je menší počet potomků připadajících na samičku – mámu. Ale to je jeden aspekt, mohou být jiné ve prospěch roztoče…
    To uvádím jako příspěvek k dalšímu směřování úvah, s využitím toho, co jsem vyčetl o biologii V.d.

    odpověď na téma: Měření a testování VT včel #1218
    Květoslav Čermák
    Účastník

    Pavle, totální plodovou pauzu jsem zmínil proto, že jsem se setkal s jejím takovým chápáním. Já ji také neznám, samozřejmě pokud je ve včelstvu řádná matka. Naopak s poklesem kladení vajíček matkou na minimum se setkávám často, tak jak píšeš – někdy se těžko hledá několik desítek larviček potřebného stáří k přelarvení, obvykle po slunovratu. Otázka ve vztahu k množení kleštíka je, jak moc je taková několikadenní pauza (pokles) ovlivňuje. Mám na mysli to, jestli po nahromadění foretických samiček na včelách po dalším rozplodování za několik dnů jich více nevleze na plod…
    Každopádně ale celkový počet odchovaných včel (buněk plodu) za sezonu významně pozitivně ovlivňuje reprodukci, nárůst populace V.d., to bylo popsáno a vysvětleno i výzkumníky…

    odpověď na téma: Biologie V.d. a jeho populační vývoj #1214
    Květoslav Čermák
    Účastník

    Dobrý článek od Dr. Rittera, díky za překlad z němčiny.
    Sám plánuji změnit postupy ošetřování včelstev tak, aby se syntetické akaricidy (dokud je bude nutno používat) dostávaly do menšího počtu plástů než dosud. Konkrétněji – podzimní fumigace nyní dělám při ponechaných 3 NN (Optimal), chci to postupně omezit na 2 NN. A mezistěny si chci dělat sám ze svého vosku maximálně čistého (z víček).
    Je to téma, o kterém je třeba více hovořit a psát i v našich časopisech…

    odpověď na téma: Měření a testování VT včel #1213
    Květoslav Čermák
    Účastník

    Plodovou pauzu takovou, že by včelstvo přestalo plodovat (když pochopitelně nepočítám stav bez matky) neznám. Může se tím ale myslet výrazný, ale jen dočasný pokles plodování během sezony. To se stává, ale neřekl bych, že je to automaticky a určeno genetickou konstelací (řekněme původem matky, linií, kmenem, plemenem včel). Pokles plodování bývá výraznější, pokud má včelstvo hodně neopotřebovaných včel (létavek), tedy když je silné a není snůška. Regulační mechanismy tak brzdí chov plodu. Naopak, při dobré snůšce, v níž se létavky rychle opotřebovávají , je včelstvo musí doplňovat, proto více ploduje …
    Pokud jde o vliv na množení kleštíka, odhaduji, že i při menší plodnosti mají roztoči dost příležitostí k množení na plodu. Růst populace kleštíka se zpomalí, ale stejně roste. Jako mechanimus VT včelstva takovéto výkyvy v plodování moc význam nemají…

    odpověď na téma: Biologie V.d. a jeho populační vývoj #1076
    Květoslav Čermák
    Účastník

    Vypátral jsem původní článek, který dokazuje a dokládá vliv fluvalinátu na dobu vývoje včely (názorné gragfy), zde:
    http://www.plosone.org/article/info:doi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0014720
    (dá se tam stáhnout i ve formátu PDF)
    Viz Fig. 6 tam a k němu příslušený komentář v odst. „Adult emergence and longevity“

    odpověď na téma: Rezistentní včely, volná stavba, buňky 4,9 mm, … #1025
    Květoslav Čermák
    Účastník

    Zdravím kolegové,
    dávám k dispozici svoji prezentaci v PDF formátu o možnostech přechodu na přirozenější dílo (zkráceně retrogrese), kterou jsem měl na výročním setkání k VT projektu v Brně 5. ledna 2013:
    http://www.msvv.cz/wp-content/uploads/2013/01/Efekty-retrogrese.pdf

    odpověď na téma: Rezistentní včely, volná stavba, buňky 4,9 mm, … #998
    Květoslav Čermák
    Účastník

    Odpověď Petrovi Tx:
    Velikost buněk u A. cerana (včela východní) je dost podobná včele medonosné, resp. o něco menší. Našel jsem k tomu data zde http://www.resistantbees.com/index.php?r=25 a přehled (v obrázku) jsem nahrál sem http://www.msvv.cz/wp-content/uploads/2012/11/BunkyE.Crane1990.jpg Nemám původní zdroj údajů, ale předpokládám, že jsou to čísla získaná z přirozené stavby, bez mezistěn, tedy i u A. cerana.
    Upřesňuji – v JAR podle práce M. Allsoppa nejdříve VT vznikla u A.m. capensis, za 3-5 let, díky kratší fázi zavíčkování asi o 1,5 dne, a potom za 6-7 let u A.m.scutellata, u obou plemen se uplatnila VSH.

    odpověď na téma: Rezistentní včely, volná stavba, buňky 4,9 mm, … #993
    Květoslav Čermák
    Účastník

    Odpověď Lukášovi M:
    Našel jsem jen několik zdrojů, kde se včelstva několik let porovnávala na velkých a menších buňkách. Výsledky mého „průzkumu“ podám členům souhrnně, až pročtu vše. Výsledky v odborných článcích jsou většinou v neprospěch menších buněk pokud jde o VT včel, ale je otázka, jak moc se dají zobecňovat. Takže jak Lukáš správně tuší – je potřeba včelstva hodnotit pár let a mít zároveň možnost srovnávání. A dodávám – dát jim i další v hnízdě podmínky, jak je asi nejpodrobněji popisuje na netu Dee Lusbyová.
    A ještě jedna myšlenka – není (nebude) to přirozený chov včel, jen krok vstříc k němu, protože pořád včely budeme chovat v našich úlech, koncentrovaně atd., jak nám lidem vyhovuje…

    K tématu jsme našli zatím jen dva články v češtině, v Odb. včelařských překladech, tento vám posílá Leoš Matela:
    http://www.msvv.cz/wp-content/uploads/2012/11/OVP2004c1-Fries-bunky-49mm.pdf
    a druhý související s naším tématem ode mě:
    http://www.msvv.cz/wp-content/uploads/2012/11/OVP2005c.1Stare-plasty-a-Vd.pdf

    K. Čermák

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 1. až 15. (z celkem 22)