Představujeme Vám přednášející, kteří vystoupí s příspěvkem na 3. konferenci v Brně, i když u většiny z nich to je skoro zbytečné, ve včelařských kruzích jsou dobře známí. S jejich články se setkáváme na stránkách včelařských a odborných periodik a jejich přednášky doprovázejí zpravidla plné sály posluchačů.
Ing. Květoslav Čermák, CSc.
Včelaří od svých 14 let. Vystudoval zootechniku na Vysoké škole zemědělské v Brně, diplomová práce byla z oboru včelařství. Tamtéž pod vedením Prof. Kubišové obhájil v roce 1989 disertační práci zaměřenou na šlechtění včel, zvláště na hodnocení medné užitkovosti. Po skončení vysokoškolského studia pracoval ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole a na pracovišti Prostějov (1981-85), na pracovišti v Zubří (1997-2008), mezitím na Slovensku na Ústavu včelařství VÚŽV v Liptovském Hrádku (1985-96).
Poslední roky se věnuje šlechtění vlastního kmene včel „Vigor“, od r. 2006 na své farmě v Petrušově u Moravské Třebové. Zaměřuje se hlavně na celkovou vitalitu včel a jejich odolnost proti chorobám, aktuálně nejvíce na selekci varroatolerantních linií.
Doc. RNDr. Vladimír Ptáček, CSc.
Vystudoval Přírodovědeckou fakultu v Brně, obor biologie – chemie, se zaměřením na odbornou biologii. Absolvoval v roce 1968 ve specializaci Obecné zoologie.
Od roku 1971 pracoval jako entomolog ve Výzkumné ústavu pícninářském v Troubsku u Brna. Jeho úkolem byl výzkum opylování semenářských porostů vojtěšky a ostatních jetelovin s využitím opylujícího hmyzu.
V 80. létech 20. století vypracoval metodu podpory samotářských včel v porostech vojtěšky pomocí hnízdních a živných pásů, která byla zavezena až na 4.600 ha semenářských podniků. Studoval i možnosti chovu včel samotářek, čmeláků i včel medonosných pro opylovací účely v omezeného prostoru. Z této doby pochází vynález úlku pro nejmenší včelstva Minioptimalu. Začátkem 80. let vyzkoušel úspěšně laboratorní chov čmeláků zemních pomocí spolupráce se včelami medonosnými.
Od roku 1992 pracoval opět na Přírodovědecké fakultě, kde učil buněčnou biologii, embryologii a obecnou zoologii. Odborně pokračoval ve výzkumu chovu čmeláků v laboratoři s aplikací metod na jiné druhy a s jejich využitím k opylování genetických zdrojů (VURV Piešťany). V roce 2011 přenesl praktické poznatky opět do VÚP v Troubsku, kde mezitím vznikla laboratoř pro hromadný odchov domácí rasy čmeláka zemního pro opylování jak v klecích, tak i ve volné přírodě.
Doc. Ing. Antonín Přidal, Ph.D.
Působí jako učitel na včelařském oddělení Mendelovy univerzity v Brně, kde garantuje výuku aplikované apidologie ve třech předmětech zaměřených na chovatelství, zpracování produktů včel a ekologii (Včelařství, Včelí produkty a Opylování a včelaření). Od školního roku 1996/1997 se podílel na vzdělávání více jak 6000 posluchačů v rámci výše uvedených předmětů a dílčích výuk v rámci jiných předmětů. Téměř 1500 posluchačů absolvovalo některý z výše uvedených předmětů.
Věnoval se a věnuje také výuce na včelařských školách v Blatné, Hranicích na Moravě a Nasavrkách. Dosud publikoval 22 původních vědeckých prací, 51 odborných publikací, 28 populárních, 13 učebních textů a kapitol v monografiích, 6 recenzí a 26 příspěvků do sborníků. Jeho práce jsou zaměřeny na otázky spojené s biologii a zootechnikou včely medonosné, vlastnosti medu a ekologii populací včel na územích ovlivněných zemědělskou činností.
MVDr. Zdeněk Klíma
V roce 2009 ukončil studium Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, obor veterinární lékařství, od té doby studuje postgraduální studium na VFU Brno, věnuje se výuce předmětu Nemoci ryb a včel. Je praktický veterinární lékař se specializací na malá zvířata. Od roku 2009 předsedá Pracovní společnosti nástavkových včelařů, o.s. Zabývá se praktickými otázkami chovu včel, především postupy umožňujícími udržitelný chov včel bez použití syntetických akaricidů.
Ing. Jan Jindra
Včelaří od 18-ti let. Po vystudování ČVUT vytvořil vlastní koncepci kombinovaného nástavkového úlu z pěnového polystyrénu a dodnes ve svých 60-ti letech v něm chová 150 včelstev. Propaguje kočování na krátké vzdálenosti, zimování na medu, chov matek a tvorbu oddělků, omezené používání syntetických akaricidů a využívá několik technických vychytávek vlastní konstrukce.
Doc. ThLic. Mgr. Karel Sládek, Th.D.
Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, dále Filosofickou a následně Teologickou fakultu Univerzity Urbaniana v Římě. Je vyučeným včelařem na SOU v Blatné. Na Univerzitě Karlově přednáší mimo jiné environmentální etiku. Učil též základy přírodních věd a ekologie na včelařském učilišti v Nasavrkách. Je členem Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum a Pracovní společnosti nástavkových včelařů. Včelaří se svoji manželkou Evou na třech stanovištích s cca 30 včelstvy.
Ing. Klára Nepustilová
Vystudovala Zahradnickou fakultu Mendelovy univerzity, obor Zahradní a krajinářská architektura (2004 – 2010). Od roku 2010 se věnuje projekci v oboru zahradní a krajinářská architektura jako OSVČ, je členkou ateliéru Zahrada pro radost, spoluzakladatelkou ateliéru Krajarch a spolupracuje s ateliérem Gaia. Zaměřuje se na projekci a částečně i realizaci přírodních zahrad i na projekci veřejných prostor. V roce 2012 vyhrála soutěž na návrh expozice Medonosné rostliny a včely v botanické zahradě hl.m. Prahy v Tróji.
Včelaření se zabývá od roku 2012.
Ing. Juraj Majtán, PhD.
V roku 2002 ukončil štúdium v odbore mikrobiológia, biochémia a biomedicínske inžinierstvo na Fakulte chemickej a potravinárskej technológie STU v Bratislave. V roku 2006 obhájil dizertačnú prácu “Včelí apalbumín 1 a fungálne polysacharidy ako stimulátory produkcie TNF in vitro“ v odbore biochémia. V rokoch 2006 až 2008 absolvoval zahraničné stáže vo Veľkej Británii a od roku 2009 je pracovníkom Ústavu zoológie Slovenskej Akadémie Vied. Podieľa sa aj na pedagogickej činnosti na Lekárskej fakulte Slovenskej zdravotníckej univerzite v Bratislave.
Objektom vedeckého výskumu Dr. Juraja Majtána sú včelie produkty a ich využitie v humánnej medicíne. Zameriava sa najmä na opis mechanizmov a procesov akým si včelie produkty uplatňujú svoje biologické účinky. Časť jeho výskumu sa orientuje aj na kvalitu a zloženie včelieho medu. Je autorom viac ako 50 vedeckých publikácii a hlavným riešiteľom 3 národných projektov a 1 zahraničného projektu.
RNDr. František Kašpar
Včelaří od svých 11 let. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci vystudoval obor „ Ochrana přírodního prostředí“. Téma jeho diplomové práce bylo
„ Akumulace a disperse těžkých kovů v populaci včely medonosné“. Po ukončení vysoké školy krátce pracoval ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu zelinářském v Olomouci v oddělení šlechtění. Od roku 1988 je zaměstnán ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole u Libčic. Od roku 1990 pracuje na Pokusném včelínu Pekařov, který je jedním z detašovaných pracovišť tohoto ústavu. Zde se věnuje praktické šlechtitelské práci na místní přizpůsobené linii včel, chovu matek a testování léčiv na choroby včel.
Mgr. Marian Solčanský
Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obory učitelství biologie, zeměpisu a geologie pro střední školy. Vyučen též v oboru Včelař v Nasavrkách, kde v letech 2011-2014 vyučoval předměty Biologie včely medonosné a Včelařství. Od roku 2011 je odborným přednášejícím v oborech Biologie včely medonosné a Historie včelařství. V současné době působí jako středoškolský učitel na gymnáziu K. V. Raise v Hlinsku, kde i aktivně včelaří.
RNDr. Tatiana Čermáková
Absolvovala Prírodovedeckú fakultu UK, po krátkej učiteľskej praxi na SOU
kožiarskom v Liptovskom Mikuláši, od roku 1982 pôsobí vo výskumnom ústave
včelárskom v Liptovskom Hrádku. Od začiatku pracovala v problematike kvality
a využitia včelích produktov, vplyve životného prostredia na včely a ich
produkty. Od roku 1990 hodnotí riziká pesticídov na včely a iný užitočný
hmyz, vykonáva expertízne posudky na autorizované prípravky na ochranu
rastlín vzhľadom na riziká pre včely a iné opeľovače, navrhuje metodiky
riadenia rizík aplikácie pesticídov pre pestovateľov.
Tiež sa venuje aj vzdelávacej práci, je odborným garantom viacerých
akreditovaných vzdelávacích programov, prednáša pre chovateľov včiel, ale
aj pre veterinársku a pestovateľskú prax či laickú verejnosť.