Radek Krušina

Přehled odpovědí

Aktuálně je na stránce zobrazeno 7 příspěvků - 1. až 7. (z celkem 7)
  • Autor
    Příspěvky
  • odpověď na téma: Zimní plodování #1419
    Radek Krušina
    Účastník

    Pavel Holub
    Já v zimě po Novém roce padat světlé neviděl.

    RK
    Já už u několika včelstev ano.

    odpověď na téma: Nad poznámkami J. Danihlíka od prof Friese o Gottladu #1418
    Radek Krušina
    Účastník

    JIří Danihlík:
    Po podzimním přeléčení je populace V.d. vícemně uniformní v každém včelstvu. Jsou to jednotky roztočů, maximálně desítky. Proč se tedy v následující sezóně u některých včelstev varroóza rozjede natolik, že je nutno léčit a u jiných nikoliv?

    RK
    Už delší dobu mi přijde, že při pozorování včelstev je to podzimní vybíjení právě problém, který dost zkreslí vlstnstoi včeltev.
    Rozdíl při přežití 1 a 30 roztočů (který nejsme schopni ve včelstvu spolehlivě poznat, je rozdílem až 5 generací roztočů.
    Pokud by někde nepřežil žádný, potom se to zkreslí ještě mnohem víc (roztoči se tu začnou množit až s prvním zavlečeným roztočem).
    I při těch 5 generacích to po dalších 5 negeracích udělá podstatný rozdíl (30 oproti cca 1000 roztočů).
    Tento hendikep se podle mě těžko eliminuje. Zřejmě to potom chce velké počty včelstev a opakovně sledovat celé podrodiny jak to předváděl Ing.Čermák na VMS.
    ………………..

    JIří Danihlík:
    Opravdu velmi pochybuji, že v každém včelstvu jsou roztoči geneticky odlišní a že kolabující včelstva mají rychleji se množící roztoče, zvlášť na jedné včelnici!

    RK
    Já to tak ani nemyslel. 🙂
    podle mě místní populace budou dost podobné.

    Ale spíš mi jde o to, že pokud se nedá vyloučit určitá genetická rozmanitost roztočů, potom bychom asi měli ošetřova včeltva tak, aby dostávali větší šanci ti, kteří se množí pomaleji a menší šanci ti, kteří se množí rychleji.
    A ono se to vyloučit zřejmě nedá. 🙂

    odpověď na téma: Nad poznámkami J. Danihlíka od prof Friese o Gottladu #1416
    Radek Krušina
    Účastník

    RK: „Při diskusi s Františkem Kašparem na včelarském fóru on obhajoval stávající metodiku s tlumením na 0 v zimě proto, aby v létě nedošlo k přemnožení a tuším to nazýval superinfekcí – nepříbuzenskému páření s vlivem na zvýšení vitality roztoče. Tedy nepřímo z toho vyplývá, že je obava ze „šlechtění roztoče“ a zvýšení jeho vitality.“

    Já: To považuji za nesprávnou úvahu, nedotaženou po odborné stránce. Zvýšení vitality roztočů při nepříbuzenském páření lze skutečně předpokládat, je to obecný biologický jev. Otázka je, o kolik se tím zvýší plodnost, vitalita aj. u hybridních roztočů, o tom asi nebylo dosud nic publikováno. Může to být o 5%, 30% nebo 50%,… Ale tento tzv. heterozní efekt (HE) nic nemá společného se šlechtěním populace tak jak ho zřejmě máte na mysli – adaptace populace vlivem selekce pro ni výhodnějších genů, ta není skoková jako právě získaný HE, nýbrž postupná, pomalá. HE se nedědí (neboli je to neaditivní genetický efekt) na rozdíl od změny v důsledku selekce (aditivní efekt).
    Chci tedy říci – je třeba ujasnit si pojmy a jejich význam (obsah). Až potom přemýšlet o souvislostech, vlivech…
    Pozn.: Pro spekulace o podílu nepříbuzenských páření (a tedy podílu potomstva s HE) ve včelstvech s různě velkou populací kleštíka (zamořením) jsou známé vztahy, tedy lze vypočítat, kolik % buněk bude s 1 samičkou, kolik se 2 samičkami zakladatelkami, kolik se 3, atd. Mám to dokonce v grafech….
    ……………..

    Diskuse s panem Kašprem ,mě napadlla zpočátku jen z toho důvodu, že pokud by populace roztočů byla celá tak homogenní a tedy vysoce příbuzná, potom bychom se asi nemuseli ani moc bát toho nepříbuzensého páření, protože by jím nebylo jak oživit a rozšířit negetickou pestrost následné populace roztočů.
    POkud by roztoči byli geneticky příbuzní, potom i to nepříbuzenské páření by bylo vlastně pouze příbuzenské
    Byl to takový vícemně lajcký pohled.

    odpověď na téma: Nad poznámkami J. Danihlíka od prof Friese o Gottladu #1415
    Radek Krušina
    Účastník


    Já: Pokud tedy existují takové rozdíly mezi roztoči, z čeho plyne, že ošetření varroacidy přežijí ti množivější či agresivnější? Nechápu! Mám za to, že účinná látka účinkuje na všechny stejnou měrou.

    RK:
    Ano, já při té úvaze jsem měl stejný předpoklad.
    Pokud tedy účinnost ošetřování bude stejná na různě množivé roztoče, potom teoreticky, pokud nebudou hynout žádná včelstva spolu s roztoči, postupně budou v populaci převládat ti množivější (protože díky větší množivosti jich je při plošném zásahu více.
    Pokud by se nějaká nejméně ohrožená část včelstev neošetřila, potom buď vytipováváme včestva s potencionální odolností a posíláme je do vyšší „úrovně“ sledování, nebo dáváme šanci se v populaci roztočů více namnožit těm méně množivým roztočpm, anebo tam mohou být zkombinované v nějaké míře oba případy.

    Proboém v tomto tématu je ten, jestli můžeme vyloučit rozdíly v množivosti roztočů?

    odpověď na téma: Nad poznámkami J. Danihlíka od prof Friese o Gottladu #1412
    Radek Krušina
    Účastník

    KČ:
    Já jsem Friese pochopil tak, že spoléhat na „šlechtění roztoče“ je slepá cesta, resp. s nepodstatným významem. Pokud tedy máme na mysli vznik vyváženého stavu hostitel-parazit u VT včelstev – podle toho co vím, je rozhodující schopnost včely m. škodlivý vliv roztoče omezit (+ související vnímavost vs. odolnost k virózám !). Pokud je to tak (ne-li, je třeba hledat pádné argumenty, pozntaky, nikoliv hádat), proč se tedy zabývat tím slabším vlivem? Ale připusťme, že se populace V.d. může přizpůsobit cestou selekce tak, aby si svého hostitele nezlikvidovala – jak toho potom můžeme my lidé využít při řešení problému? Šlo by to vůbec, v krátkém čase?
    RK:
    Jde o to, aby při ošetřování včelstev nebyli upřednostňováni ti nejagresivnější roztoči.
    Pokud jsou mezi roztoči rozdíly, potom časté plošné vybíjení roztočů bez úhynů včelstev spolu s nejagresivnějšími roztoči dává výhodu těm nejmnoživějším roztočům. Naopak individuální ošetřování nejnapadenějších včelstev logicky simuluje úhyn včelstev s nejvíce namnoženými roztoči a dává výhodu těm, kde se množí nejpomaleji.
    ……………..
    R. Krušina: „Nepředpokládá i dosud platná metodika právě „šlechtění roztoče“ při přemnožení a proto se snaží vybíjet na 0 (snaha udržet pouze příbuzenské páření)?“
    K.Č.:
    Vědomě to metodika tlumení varroózy nepředpokládá. Asi by chtělo otázku formulovat jinak: „Neúčinkuje platná metodika tak, že způsobuje šlehtění …“ Na takovou otázku jsem ale odpověděl v předchozím.

    RK:
    Při diskusi s Františkem Kašparem na včelarském fóru on obhajoval stávající metodiku s tlumením na 0 v zimě proto, aby v létě nedošlo k přemnožení a tuším to nazýval superifekcí – mepříbuzenskému páření s vlivem na zvýšení vitality roztoče. Tedy nepřímo z toho vyplývá, že je obava ze „šlechtění roztoče“ a zvýšení jeho vitality.

    odpověď na téma: Rezistentní včely, volná stavba, buňky 4,9 mm, … #987
    Radek Krušina
    Účastník

    To,že odolné včely musí být současně odolné proti virózám vyplývalo i z přednášek Joachima Mirandy v Olomouci na základě jejich výzkumů viróz na ostrově Gotland.
    Docela zajímavý dotaz na Mirandu by býval byl, jestli na ostrově Gotland používají mazistěny a pokud ano, tak s jakými rozměry buděk?
    Ale k ještě z volné stavbě a odolnosti včel proti roztoči:
    Dá se to také interpretovat takto – větší rozteče rámků a větší buňky lépe pomohou odhalit geneticky odolnější včelstva – pokud budou odolná v při těchto nepřirozených podmínkách, potom budou zřejmě odolnější v přirozenějších při menších roztečích s mešími buňkami.
    Ale volná stavba je zřejmě nejpřirozenější způsob, kdy včelám dáme volnost jak v množství trubčiny (některá zřejmě budou mít trubčiny přirozeně méně), tak ve velikosti buněk. Jen jde o tu rozteč rámků. Zřejmě to bude ovlivňovat velikost buňky. I ta malá rozteč ( 32 mm) je vlastně potom vnucená a možná nepřirozená a včely odolné na této rozteči nemusí být odolné na větší či na stavbě bez rámků, a potom ta odolnost bude vlastně zdánlivá.
    Ovšem pokud by se prokázalo, že jde chovat některé linie včel na rozteči 32 mm bez ošetřování, to by bylo vlastně vítězství, a asi to tak jednoduché nebude 🙂
    Možná by bylo dobré si ujasnit, jaká rozteč rámků by nejméně kreslovala odhalení VT vlastností.
    Třeba 32 v plodišti a 35 v medníku?

    RK

    odpověď na téma: Rezistentní včely, volná stavba, buňky 4,9 mm, … #985
    Radek Krušina
    Účastník

    Zajímavý je tu takový protimluv.
    Jednak se velikost buněk pod 4,9 mm považuje za zásadní v odolnosti proti nemocem včetně schopnsoti VSH, také se tvrdí, že pro včely je nepřirozené mít buňky větší.
    A na druhé straně se píše, že chov včel na volné stavbě bez mezistěn nevyhovuje.

    Teoreticky by přece mělo být ideální přejít na rámky s roztečí 32mm a používat volnou stavbu (samozřejmě je tu ten probolém, že včely z větších buněk je na začátku potřeba donutit vychovat generaci v menších buňkch)

    RK

Aktuálně je na stránce zobrazeno 7 příspěvků - 1. až 7. (z celkem 7)