Pavel Holub

Přehled odpovědí

Aktuálně je na stránce zobrazeno 10 příspěvků - 1. až 10. (z celkem 10)
  • Autor
    Příspěvky
  • odpověď na téma: Rezistentní včely, volná stavba, buňky 4,9 mm, … #1398
    Pavel Holub
    Správce

    Napadá mne stejný motiv, jako u klasické roztočí rodinky. Vytvoří si na larvě, kukle společné napajedlo a v bezpečí přečkávají. Prostě agregace v takových počtech nemůže být náhodná.
    Zatím mám jen jednotky záchytů ale v tomto počtu jsem neviděl založenou rodinu.

    odpověď na téma: Nad poznámkami J. Danihlíka od prof Friese o Gottladu #1395
    Pavel Holub
    Správce

    K tomuto problému mám jednu otázku.
    Zabýval se někdo tím, zda u roztoče existuje variabilita ve schopnosti přenosu virů?

    odpověď na téma: Nad poznámkami J. Danihlíka od prof Friese o Gottladu #1394
    Pavel Holub
    Správce

    Pokud vím, tak svezli cca stovku včelstev z různých koutů Švédska bez ohledu na plemeno. Populace roztoče mohly být geneticky rozmanité a díky bond testu se možná významným vlivem prosadily méně aresivní varianty roztoče, velmi rychle. Vliv včely mohl být i menší. V první fázi došlo prostě na selekci do variant, které měly šanci přežít, nešlo o žádné šlechtění. Nikde jsem od něho neviděl, neslyšel, kde by tuto otázku řešil jinak než tím, že roztoč a jeho genetická výbava na to nemá, že je prostě uniformní. Pan Fries tu ale má obrovskou šanci tuto otázku rozseknout, stačí aby nyní dovezl pouze roztoče.

    odpověď na téma: Zimní plodování #1393
    Pavel Holub
    Správce

    Ve Středomoří plodují včely celý rok a není to tam horší. Já v zimě po Novém roce padat světlé neviděl. Vždy to začne nejdříve v dubnu. Asi i kleštík má své dny. Na plod chodí pravděpodobně jako do spižírny, tedy aby přežil a byl v bezpečí. Ty indicie agregace se množí.

    odpověď na téma: Nad poznámkami J. Danihlíka od prof Friese o Gottladu #1390
    Pavel Holub
    Správce

    Stejnou ale bojovnější debatu jsem měl s Jurou. Já bych panu Friesovi poslal várku našich roztočů – takový dobře nakynutý plodový plást a vědělo by se hned. Pokud chceme uspět, není možné se vyhýbat tomu, co stejně nastane.
    Mám z toho pocit, že je to podobné, jako s Kefussem. Trochu to je ovanuto ještě něčím jiným, než panenskou vědou. Být IN nebo byznys?

    odpověď na téma: Rezistentní včely, volná stavba, buňky 4,9 mm, … #1386
    Pavel Holub
    Správce

    Podívejte sem
    http://resistantbees.com/index_e.html
    je tam obrázek vytažené larvy se značným počtem roztočů – tito roztoči se tam nenamnožili, ti tam museli vstoupit, do jedné buňky.
    Ve videu v čase 3.45 o tom mluví, nevím, zda komentáři dobře rozumím, ale bez zdůraznění tohoto faktu. Tedy že dochází k agregaci roztočů za pravděpodobně jiným účelem, než je rozmnožování.

    odpověď na téma: Rezistentní včely, volná stavba, buňky 4,9 mm, … #1217
    Pavel Holub
    Správce

    Po půlroce, po další sezóně jsem provedl měření (veškeré dílo je volná stavba) na posledních panenských plástech a včelky nastavily opačný trend. Místo toho, aby se „naučily“ menší, produkují větší buňky, tedy až 5,5 mm.

    odpověď na téma: Měření a testování VT včel #1216
    Pavel Holub
    Správce

    Nevím, zda si tu v otázce kontinuity plodování dobře rozumíme. To, že by se v průběhu sezóny zcela „vytratil“ plod, jsem nezaznamenal. Dochází ale velmi často k tomu, že matka zaklade a pak si dá den, pět dnů, pauzu. Mám někdy problém najít ve včelstvu otevřený plod nebo jen vhodné larvy pro přelarvování. Tedy matka neklade kontinuálně. V tom případě logicky dochází k prodloužení vývojového cyklu roztoče. Každý den navíc zpomaluje vývoj populace roztoče o cca 6%.

    odpověď na téma: Rezistentní včely, volná stavba, buňky 4,9 mm, … #1160
    Pavel Holub
    Správce

    Tak jsem změřil velikost buněk na plodové části volné stavby (volná stavba komplet v úlu) a ve všech třech směrech je stejná a výsledná hodnota se pohybuje mezi 5,3 až 5,4 mm.

    Přeji hezký den,

    Pavel Holub

    odpověď na téma: Libavá #898
    Pavel Holub
    Správce

    Broněk viz email k Libavé:
    „Máme za sebou první sezónu, včelnice je založena. Co dál? Já jsem letos investoval dost peněz, materiálu i času. Někteří další věnovali matky (Přidal), svůj čas (Klíma, Blinka, Hykl). Po sezóně mám mnohem více konkrétní představu o pravidlech spolupráce na projektu. Mé názory se mohou podstatně lišit od ostatních, proto považuji za účelné již nyní věnovat tomuto tématu čas k projednání.“

    Tato stanice je vzhledem k její lokalizaci pro mne a ostatní české členy prakticky nedostupná. Proto nelze z této strany očekávat mnoho iniciativy. Přesto by mohla být pro nás velmi užitečná. Teď jde o to, zda bude oplozovací nebo testační stanicí. Přimlouval bych se za nezávislou testační stanici. Možná by bylo možné ve spolupráci s ministerstvem zemědělství vyhlásit uznanou nezávislou testační stanici varroatolerance a hygienického chování včel (možná trochu po vzoru Německa). Pak by na to měly být i prostředky ze státní kasy.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 10 příspěvků - 1. až 10. (z celkem 10)