Jiří Danihlík

Přehled odpovědí

Aktuálně je na stránce zobrazen 1 příspěvek (z celkem 1)
  • Autor
    Příspěvky
  • odpověď na téma: Nad poznámkami J. Danihlíka od prof Friese o Gottladu #1400
    Jiří Danihlík
    Účastník

    RK:– Je logické předpokládat lepší šlechtění u včely, která je geneticky rozmanitější než roztoč. Proč je ale naprosto nereálné předpokládat možnost šlechtění roztoče?
    Nereálné to není, samozřejmě i roztoč se vyvíjí. Jen tvárnost populace a rychlost změny v populaci včely bude výrazně rychlejiší, protože je geneticky variabilnější.

    RK: – Není právě genetická uniformita a páření příbuzných jedinců jedním z možných kvalitativních skoků u potomků ve vlastnostech jak záporných tak kladných (vzhledem k jakékoliv sledované vlastnosti)?
    V.d. je vcelku necitlivý k inbreedingu, takže páření nepříbuzných jedinců může vylepšit ale taky i zhoršit kvalitu potomstva.

    Co je ale velice důležité je to, že selekce roztoče na rezistenci k akaricidům je výrazně jednodušší, protože postačí mutace jednoho nukleotiku v DNA, následně dojde ke změně aminokyseliny v proteinu (např. receptor), a tak se změni jeho vlastnosti. To je ale věc náhody. Mutace se dějí běžně a buňky je opravují, občas se ale nějaké mutaci podaří prosadit. Vyšlechtění roztoče na rychlejší množení, krátký vývojový cyklus atp. je ale proces dlouhodobý, v němž je zahrnuto obrovské množství genů.

    Populace V.d. v Evropě nejsou 100% uniformní, jaký by ale mělo smysl dělat DNA analýzy roztočů, když stejně nevíme, jaké geny se vlastně uplatňují v jeho životě: DNA obsahuje hodně „balastu“, který se mezi V.d. může lišit, ale pro samotný život V.d. to nemusí mít význam.

    RK:- K rychlosti množení roztoče jsou tam neúplné informace. Pokud se předpokládá rychlost kladení vajíček jako konstantní, potom i tak rychlost nárůstu populace roztočů (která nás hlavně zajímá) může být velmi různorodá – když už pomineme vliv včelstev, tak třeba vlivem délky pobytu samičky mimo plod, podílem neplodných samiček v potomstvu, nemnožením se v zimě, nebo množením převážně na trubcích (z údajů není zřejmé, zda to zkoumali). Nebo je zcela jasné, že tyto vliv jsou ovlivněné vždy pouze včelami a nikdy genetickou výbavou roztočů?
    A jak můžete vědět, že právě délka pobytu samičky mimo plod, podíl neplodných samiček atd. není vlivem včelstva? Také se zjistilo, že se u včel mění chemiské složení kutikuly po napadení V.d. – co když některá z těch látek je zodpovědná za ovlivnění množení samiček? V současnosti také dohad, stejně jako rozdílnost populací roztočů třeba na území ČR. Samozřejmě to může být i naopak, ale vemte si potom vlastní včelstva na včelnici. Po podzimním přeléčení je populace V.d. vícemně uniformní v každém včelstvu. Jsou to jednotky roztočů, maximálně desítky. Proč se tedy v následující sezóně u některých včelstev varroóza rozjede natolik, že je nutno léčit a u jiných nikoliv? Opravdu velmi pochybuji, že v každém včelstvu jsou roztoči geneticky odlišní a že kolabující včelstva mají rychleji se množící roztoče, zvlášť na jedné včelnici!
    Je zde evidentní vliv včelstva – množství trubčiny, loupežení, zalétávání, ale i možné ovlivněnní sterility/fertility samiček samotným včelstvem.

    Diskuse o rychleji se množících V.d. jsou jen dohady, je samozřejmě správné nad tím přemýšlet z obou stran, ale naším cílem je VT včelstvo. Včelstva mají daleko více možností, jak ovlivnit populaci V.d. než samotný roztoč, proto je nutné se zaměřit na včelstva, v nichž se roztoči množí méně nebo alespoň tak, že včelstvo i při vysoké populaci V.d. je schopno přežít.

    RK:– K přežívání velmi malých včelstev – vypadá to, že nejrychlejším ověřením životaschopnosti včelstev, je část včelstev nechat uhynout. Udržovat určitou populaci roztočů, nevybíjet na 0. Nebrakovat slabá včelstva. Brakováním slabých včelstev, která přežijí, se můžou likvidovat geny, které včelstvům na Gottlandu právě umožňují přežít.
    Tady narážíte na filosofickou otázku – je cílem mít včelstva, která jsou schopna přežít sama bez pomoci? Potom budou asi menší. T. Seeley mluvil na Apimondii o „oblíbené“ velikosti dutiny divokého včelstva – cca 50 L, pokud si dobře vzpomínám. Nástavek Optimal má kolem 30 L. Nebo je cílem mít včelstva na mednou produci – čili silnější a početnější než „přírodní včelstva“, která ale mohou mít problémy se zvládáním V.d.?

    KČ: Zajímavější bude asi otázka: Jsou rozdíly v % roztočů – nosičů/šiřitelů virů? Kdyby byly zanedbatelné, bude asi rozhodující populace roztočů ve včelstvu, resp. (a přesněji) procentická zamořenost včelstva.
    Dle slov J. de Mirandy jsou rozdíly v infekčnosti roztočů, v některých se viry množí více a rychlejsi než v jiných.

    K dalšími čtení: Neumann, P., Yañez, O., Fries, I., & de Miranda, J. R. (2012). Varroa invasion and virus adaptation. Trends in Parasitology, 28(9), 353-354. doi: http://dx.doi.org/10.1016/j.pt.2012.06.004

Aktuálně je na stránce zobrazen 1 příspěvek (z celkem 1)