Výsledky

Úvod Fóra VSH Výsledky

  • Toto téma obsahuje celkem 11 odpovědí. Do diskuze (5 účastníků) se naposledy zapojil uživatel Jan Peterek a poslední změna proběhla 4 roky, 2 měsíci.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 12 příspěvků - 1. až 12. (z celkem 12)
  • Autor
    Příspěvky
  • #2192

    Ahoj, dobrý večer.
    Chci se zeptat, jestli se výsledky VSH testů mají průběžně někam posílat na mail, nebo je odevzdáme na nějakém společném sezení tištěné? Díky za info a dobrý večer.
    F Maršálek

    #2193
    Havelka Jan
    Správce

    Ahoj Františku, výsledky posílat Kv. Čermákovi. Uvažuji, že bych v rychlosti „spích“ nějaký formulář, který by se potom jako pdf poslal e-mailem.

    Honza

    #2194
    Lukáš Matela
    Účastník

    Ahoj Františku, máš nějaké zajímavé výsledky s nadějnými včelstvy? Podle prvních 12 výsledků (12 včelstev) se u silně napadených včelstev (> 50% infikovanost plodu) buňka jen se zakladatelkou bez potomstva nedá ani najít. I když naopak u silně napadených je patrné VSH chování, část plodu je vykousaná, část i vyklizená. U jediného včelstva to vypadá zatím lépe, ale to mělo napadení plodu „jen“ 28 %.

    #2195

    Ahoj. U jednoho včelstva co mělo napadení 31% jsem měl z 27 infikovaných 6 se zakladatelkou. Ostatní včelstva na tom byla méně nadějně, většina bylo s potomky, a to mnohdy s mnoha potomky. Jinak napadení mám dost malé. Ale co hůře, na stanovišti u mlýna jsem našel u 3 včel kliniku MVP, takže příští pátek budu likvidovat všech 5 včelstev. Ve včelíně sem naštěstí nic nenašel. Výsledky VSH mám od 3 včel z mlýna a 4 ze včelína. Takže ty 3 jsou stejně k ničemu když bude „táborák“.

    #2196

    PS. já sem si nafotil tyn protokol z „Metodiky“ takže vyplňuju ke každému včelstvu jako protokol. Můžu naskenovat a poslat mailem.

    #2197
    Leoš Matela
    Účastník

    Děkujeme za upřesnění jak pozorovat buňky, které bylo posláno mailem dnes 11.35.
    Praxi při testování mohu potvrdit takovéto poznatky. Zařazování do kategorií je jednoznačné. Chyba, že unikne naší pozornosti samotná samička V.D. je také pravděpodobná a tím i chybné vyhodnocení u včelstva, které by mohlo být zčásti VSH. U samotné samičky jsem si povšiml, že výkaly nejsou na jednom místě,ale na stěnách. Původně jsem to považoval za svlečky včelí kukly, které jsem vytažením kukly rozetřel, po té jsem objevil samičku V.D. a uvědomil jsem si to. Jako vše je to otázka praxe a ověřování. Nicméně jednoduchost testu je daná a pokud povede ke zlepšení výběrů vhodného plemeniva, je to výborná cesta. Proto se výběru pomocí takovéhoto testu chci věnovat i v dalších obdobích ne jen letos. Dají se pozorovat výrazné rozdíly v napadenosti jednotlivých včelstev a to i těsně v jedné řadě u sebe. Zatím jsme našli jedno, kde je vlastnost neplodných samiček V.D. výrazně vyšší.
    Ještě nás čeká s Lukášem otestovat inseminované matky a budeme letos pomalu končit.
    Nějaký čas to zabere, ale lepšíme se. Hůře se nalézají zaplodované plásty a musíme často do spodních nástavků. Ne všechna včelstva jsou tak hloupá, aby si to nechala bez odezvy líbit.
    Není to však zas tak hrozné. Aspoň víme jak jsou na tom se zásobami. Po provedení testu nasazujeme hned odpařovače na K.M. 80 % 150 – 200 ml. Těšíme se na výsledky ostatních.

    Leoš Ma
    P.S.
    U jednoho bylo napadení viz foto. Včelstva zatím velmi vitální vysoký přínos pylu, vykousané larvy s napadením.
    infikovanost plodu 100 %

    #2199
    Leoš Matela
    Účastník

    Pokusil jsem se vložit odkaz na foto napadené larvy, ale nepodařilo se, možná takto napadená larva

    #2201
    Leoš Matela
    Účastník

    Pokusil jsem se vložit odkaz na foto napadené larvy, ale nepodařilo se, možná takto napadená larva
    http://nastavky.rajce.idnes.cz/nastenka#P1120563_cr.jpg

    #2203

    Mně tedy přišlo, že samička když má potřebu rychle uniknout, tak se mi právě nechala vytáhnout na larvě ven, v buňce sem pan nenašel nic. Případně když bylo v buňce uopravu hodně poomků, třeba i od 2 samiček tak se nechala vytáhnout (mnohdy i s nějakým potomkem). POkud tam byla 1 zakladatelka s potomky nebo s vajíčky, tak zůstávala v buňce. Ještě se mi zdálo, že roztoči se vyskytovali mnohdy v sousedních 2 buňkách vedle nebo i ned sebou, a pak chvíli nic. A spíše u okrajů.

    #2280
    Jan Peterek
    Registrovaný uživatel

    Ahoj přátelé. Těším se, až budu letos taky testovat včelky na VSH, jsem velice rád, že tady máme cestu a můžeme si jasně otestovat, zda včelstvo má VSH, v jaké míře a zda tedy by byly schopné přežít chvíli samy. Protože jde mi v prvé řadě o to, aby byly včelky schopné opět své existence.
    Mám jedno včelstvo, do kterého vkládám určitou naději. Všiml jsem si jejich možné odolnosti už před dvěmi lety, kdy se jejich spady nezvyšovaly tak výrazně, jako u ostatních včelstev. Poslední aplikace fumigací se dvěmi kapky (tedy základní dávka) byla v říjnu 2014, od té doby nic. Letos plánuju už kyseliny.
    Jelikož jsem se letos dostal do MSVV a Květoš Čermák mi dal hodně zajímavých informací, mám nyní včelstvo velmi pod drobnohledem a v této chvíli to nevypadá vůbec špatně.
    Po těch 20 měsících bez zásahu (ostatní včelstva zásah potřebují, ale stačí po roce) jsem nyní vytáhl rámek trubčiny a sledoval jsem napadení a úspěšnost reprodukce. Ono totiž osobně se nechcu zaměřit pouze na VSH, máme další faktory, které pomáhají, třeba plodové pauzy. Všiml jsem si, že mi včelstva pravidelně několikkrát do roka dělají zhruba 18ti denní plodové pauzy, dále grooming, či samotná úspěšnost reprodukce kleštíka.
    Trubčinu jsem měl nyní napadenou asi z 50%, našel jsem samičky, které se nemohly množit, samičky, kde byly v buňce jen vajíčka nebo jen sameček a pak samičky, které vyvedly nové samičky, ale nejčastěji pouze jednu nebo dvě. Myslel jsem si, že z napadené trubčí buňky vyjdou v průměru 4 mladé samičky, ale to se nedělo.
    Poté jsem ještě prohlédl rámek dělničiny. Napadení bylo 1/10 oproti trubčině, tedy zhruba 5%. Bylo to trošku zbytečné, ale chtěl jsem nabrat zkušenosti a praktické informace. Vytáhl jsem 100 kukel ve fázi fialových očí a nalezl jsem: 1 samičku bez potomků a 4 samičky s vyvíjejícími se potomky, z čehož 3 měly dvě vyvíjející se dcery a jedna měla 3 vyvíjejí se dcery. Šel jsem na to ale pouze svýma očima, otoskop jsem nechal doma, což byla chyba, možná jsem nějaké další samičky bez potomků přehlédl, protože ty jdou dost špatně vidět. Těší mě, že najít samičky bez potomků v tomto včelstvu není problém, přirozené spady ale rostou, nyní hruba 6 tmavých a 6 světlých samiček za den, takže musím být obezřetný, určitý zásah asi bude nutný, jen výrazně později, než v ostatních včelstvech. Počkám, až bude napadení vyšší a budu dělat další testy. Taky otestuju ostatní včelstva, i ty, kde se roztoči množí mnohem lépe, abych viděl, zda je tam rozdíl a zda nižší reprodukce roztočů není díky jinému faktoru – třeba díky prostředí.
    Dané včelstvo je s matkou F2 Vigor.
    Díky za tuto skupinu. Nový člen Honza Peterek

    #2281
    Leoš Matela
    Účastník

    Zdravím vespolek,
    zajímavý příspěvek. buideme se těšit na výsledky. Jednou a nejenom jednou se to přece musí podařit.
    Leoš Matela

    #2351
    Jan Peterek
    Registrovaný uživatel

    Přátelé, letos se toho v mém včelaření opravdu velmi událo. Tím, že jsem na podzim 2015 nedal do 5ti včelstev žádné ošetření mi nyní krásně ukázalo rozdíly mezi včelstvy a to, které jsou varroatolerantní a které ne.
    Včelstva, které byly bez zásahu byly: jedno včelstvo, o kterém jsem psal výše a 3 dcery tohoto včelstva. Loni jsem z něj vychoval ještě jednu dceru, ale došlo k omylu a u tohoto včelstva jsem fumigaci udělal a do vedlejšího, které bylo bez varroatolerance jsem zásah neudělal. Jsem ale rád, protože mi toto včelstvo udělalo referenci.
    Do loni plemenného včelstva, které se jako první projevilo jako varroatoleratní a o kterém jsem psal výše, jsem vložil v červnu kyselinu mravenčí. Tedy po 20-21 měsících bez zásahu proti roztoči. Rozhodl jsem se tak, protože spady byly už 8 tmavých roztočů a 35 bílých roztočů za jeden den. Kyselinu jsem v tomto úle držel 3 dny a spady byly za ty 3 dny (vynechávám bílé roztoče) 45 roztočů, tedy 24 spadlo přirozeně a 21 spadlo po kyselině.
    Můj názor je takový, že ti bílí roztoči něco znamenají, protože pokud probíhá VSH, budou na podložku padat bílí roztoči a tmavých bude padat méně. Myslím si, že na tom poměru záleží. Taky jsem se snažil dopočítat, kolik roztočů včelstvo v úle drží a myslím si, že to bude okolo 200, tedy, že přepočet přirozeného spadu vůči reálnému napadení bude x25 popř. něco málo větší.
    Od té doby jsem přestal včelstvo sledovat, měl jsem další starosti, ale nebojím se, ony to umí a dobře.
    Pojďme dále:
    U včelstva, loňského květnového oddělku, které bylo bez odolnosti (matka z neodolného včelstva) a do kterého jsem nedal žádnou chemii, mi spadlo po kyselině (taktéž aplikace v červnu) 2000 roztočů a před úlem se už každodenně objevovaly včelky s DWV, už to šlo pomalu do desítek za den. Neodolné včelstvo, sousedící vedle, ale kde jsem ošetření udělal, mělo po kyselině ve stejnou dobu opět 2000 roztočů spad. První den spadlo asi 300 roztočů a pak ty spady byly něco málo přes 100 za den. Infekční tlak jsem tady měl, mám tady viry a chvíli mi opravdu zabralo, než jsem varoózu dostal pod kontrolu.
    To mi ale ukázalo to, čeho se jako včelaři dopouštíme, jak šlechtíme roztoče, který se dokáže čím dál rychleji množit, je zajímavé, že jsme byli schopni dojít až tak daleko, že včelstvo po 7mi měsících bez chemie má 2000 roztočů a je chvíli před kolapsem. Samozřejmě mělo vyšší inf. tlak ze sousedního včelstva, ale toto je v každém případě alarmující výsledek. U těchto včelstev jsem prohlédl trubčinu před zásahem kyselinou a samičky roztoče tam opravdu vyváděly v průměru 4 potomky.
    Nyní ale to nejzajímavější. Všechny 4 dcery plemenného včelstva podědily plně VSH, dokonce se zdá, že jsou ještě lepší.
    Nevěřím na inseminaci, kdyby znamenalo to, že aby byl potomek kvalitní, musel by mít kvalitní oba rodiče, aby vysokoškolák musel mít oba rodiče vysokoškoláky, jinak by na vysokou neměl, znamenalo by to rychlý úpadek daného druhu. Na tomto příroda není postavena a to bychom si měli uvědomit. Američané vyřešili bodavé afrikanizované včely selekcí a za pár let mají po problému, jen my se tady neustále plácáme s větou: “ to nemá smysl, protože trubci od souseda“.
    Díváme se na toto středověkým pohledem, kdy chceme, aby se naše matky pářili s našimi „dobrými“ trubci, tak jako v královské rodině za středověku. Co se pak dělo s potomky víme. Sám nechávám (a nikdy to nezměním) otevřenou bránu od hradu, aby si mé princezny mohly zaběhnout do lesa za dřevorubcema, protože její potomci budou to nejlepší, co budu moct dostat, protože v přírodě fungují hlubší principy, než jsme schopni chápat. Matky by se měly pářit vždy tam, kde mají, tedy za svitu slunce. Samozřejmě držím palce všem, kteří se pokouší o opak (inseminaci), jen zastávám opačný, přírodní názor.
    Udělal jsem test VSH podle metodiky od Květoše u jedné dcery plemenného včelstva, které jsem zvolil jako plemenné včelstvo pro letošek, protože je ještě více zajímavé. Toto včelstvo bylo v řadě a jen 1metr vedle včelstva, kde mi spadlo 2000 roztočů. VSH test jsem prováděl na trubčině, protože na trubčině probíhá VSH hůře, tedy jsem se snažil o co nejhorší výsledky a výsledek:
    Na trubčině jsem nalezl 20 odvíčkovaných buněk ve fázi růžových očí a dále jsem 50 buněk odvíčkoval popř. sledoval právě se líhnoucí trubce.
    Z těch 20 odvíčkovaných buněk jsem nalezl 12 buněk s roztočem a větším počtem potomků (4-5). 8 buněk bylo čistých, zřejmě odvíčkovávají více, než je potřeba.
    Z těch 50 mnou odvíčkovaných buněk bylo 44 bez roztoče. 4 buňky pouze samička zakladatelka bez potomků a 2 buňky kde byla samička zakladatelka a pouze jedna dcera popř. dvě samičky zakladatelky bez jediného potomka, to nevím, co tam nastalo.
    Trubčina u tohoto loňského, květnového oddělku se dá považovat takřka za 100% čistou. Včelstvo je stále bez zásahu proti roztoči a vysokému infekčnímu tlaku odolává skvěle, chemii stále nedávám, protože není potřeba. Neodolné včelstvo s ošetřením na podzim díky zalétávání včel a hlavně roztočů, 2000 roztočů po kyselině a včelstvo, které mělo stejné podmínky, ba dokonce ještě horší, protože na pozdim ošetření nevidělo a taktéž bylo 1 metr od „infekčního“ včelstva má trubčinu takřka dokonale čistou, ten rozdíl je obrovský.
    Bylo to hodně těžké nedat chemii, když všichni říkali, že to bez chemie nejde, problém s varoózou jsem někde měl, ale doufám, že jsem jej pořešil dostatečně. V neodolných včelstvech už kladou nové matky.
    Uvidím, jak se to bude vyvíjet dále, ale zdá se, že z mých 20 včelstev už na podzim zapálím jen 5 fumigačních pásků, nic víc. Šťavelku jsem zavrhnul, nebudu na ni přecházet, ještě zapálím těch 5 pásků se základní dávkou 2-3 kapek a z rok těch 5 včelstev doladím výměnou matky.
    Ještě jedna myšlenka na závěr: VSH je aktivování určitého genu, říkám správně? Ten gen tam těm včelkám žádný člověk nedal, mají ho tam z historie, který na roztoče skvěle funguje, proto říkám, ty včelky (samozřejmě jen některé, které ten gen mají v dominantní podobě) to umí a záleží jen na nás, jak se k tomu jako včelaři postavíme, zda se budeme s varoózou neustále plácat nebo vysledujeme to odolné včelstvo, které rozchováme a poměníme v ostatních včelstvech matky, každý to má ve vlastních rukách. Ostatní vlastnosti varroatolerantních včelstvev jsou velice dobré, jen tam byl trošku větší sklon k rojivosti, protože byly ve velké síle, ale letos byl trošku rojivější rok.

    Pěkný den, Honza Peterek

    • Odpověď byla upravena 4 roky, 2 měsíci uživatelem Jan Peterek.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 12 příspěvků - 1. až 12. (z celkem 12)
  • Pokud chcete odpovědět na toto téma, musíte se nejdříve přihlásit.