Nad poznámkami J. Danihlíka od prof Friese o Gottladu

Úvod Fóra Varroatolerantní včela Nad poznámkami J. Danihlíka od prof Friese o Gottladu

  • Toto téma obsahuje celkem 21 odpovědí. Do diskuze (6 účastníků) se naposledy zapojil uživatel Karel Jiruš a poslední změna proběhla 6 let, 8 měsíci.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 7 příspěvků - 16. až 22. (z celkem 22)
  • Autor
    Příspěvky
  • #1430
    Karel Jiruš
    Účastník

    Mně při čtení toho tvrzení v MV zarazilo, že prý evropská populace VD pochází jen z několika málo importovaných jedinců. Jestli jsem ve vaší diskuszi toto přehlédl tak se omlouvám.
    A vzpoměl jsem si na přednášku Ing. Veselého, který zmiňoval velký masakr včelstev v Jugoslávii, kde se prý ta dovezená populace setkala s tou co šla po zemi z Asie a prý heterozní efekt a vyšší vitalita a nižší účinek léřiv.

    A spojil jsem si to s další otázkou k tomu rozhovoru kde zmiňuje tu rezsitenci – pokud je VD rezistentní na „gabon“, jak se ta rezistentní populace šíří po Evropě, a nebo ta rezistence vznikla na více místech?

    #1431
    Karel Jiruš
    Účastník

    Ještě k té diskuzi o velikosti dutiny. Nástavek Langa 1/1 je asi 40litrů, tedy světově nejrozšířenější (sorry 🙂 ) sestava plodiště a medník má dohromady asi 80litrů, tedy jen lehce nad těmi 50litry dle Seeleyho. To víceméně jen „my“ máme „komíny“, obecně to asi bude blíže přirozenému normálu.

    #1432
    Květoslav Čermák
    Účastník

    Neřekl bych Karle, že v zahraničí drží včely jen na dvou nástavcích Langa. Viz různé fotky a články v zahraničních časopisech. Někde a někdy ano, ale i ze zahraničí znám komíny…
    Kromě Seeleyho vím o dalších třech autorech, kteří došli k velmi podobným výsledkům pokud jde o velikost dutiny, kterou si roj vybírá jako jemu vyhovující (možná optimální?): Schmidt (r.1897) 34 litrů, Wadey (1948) od 44 – 57 litrů, údaj od 50 rojů, Marchand (1967) 17 – 42 litrů.

    #1433
    Karel Jiruš
    Účastník

    Ahoj, myslel jsem spíš farmy, hlavně opylovací. Amatéři mají většinou vypiplané komíny. 🙂 Ale to bylo jen na okraj když se zabrousilo k velikosti úlu.Já měl loni nejlepší včely přezimované v plemenářích na 6r 45*30 (25ks), letos jdu do jara s dalšími a možná to bude modifikace té Zdendovy 1/3 metody – ale bylo zatím málo VD tak nevím, navíc jsou v tom mladé matky, takže kladly dlouho. Ale pokud by se udělaly zavčasu, možná by to kladení omezily taky.

    Spíš mi leží v hlavě to tvrzení o tom že náš VD je potomkem jen několika importovaných kusů do Evropy. Takže ta vlna co přišla přes Asii po zemi je co?
    Možná skutečně ten přeskok na naši včelu udělalo v Asii jen pár roztočů. Ale v té jeho argumentaci mě to zatahalo za uši.

    #1434
    Karel Jiruš
    Účastník

    Omlouvám se, ale při dalším čtení vlákna mě k tomu ještě napadlo – pokud expadnoval VD přes Asii k nám – v takovém případě probíhá asi výběr – nové území osidlují ti s nejrychlejší „strategií množení“.
    Do jaké míry se za těch 30 let zhomogenizovala populace VD v Evropě? Je rozdíl mezi VD co k nám přišel ze Slovenska“ a tím co přišel přes Německo? Jasně Německo je zkratka z Nepálu nebo odkud to přitáhli, ale stejně – nemáme tady něco trochu jiného než oni? Ne pro náš systém léčení ale proto, že jsme východněji.

    #1435
    Květoslav Čermák
    Účastník

    Karle, nikdo neodpovídá a já momentálně také neznám odpovědi na vše co se ptáš. A nerad spekuluji. Buď je třeba čerpat informaci od někud, kde je problém důkladně řešený a probádaný anebo uvést, že jde o můj určitý názor, obecně řečeno. Výše se odkazuješ na Ing. Veselého – jeho některé výroky je třeba brát s rezervou, znal jsem ho dost dobře, něco vyčetl nebo vyslechl od jiných, občas si i něco ověřil, to je OK, ale někdy si i dost věcí domýšlel do své skládačky a neznalému se těžko rozlišovalo, co z toho je pravda a co spekulace…
    K genofondu V.d. v Evropě existuje seriozní badatelský článek, a pokud si vzpomínám, je ta naše populace málo geneticky variabilní. Když na článek narazím, dá vědět, asi ho mám (jenže mám jich moc).

    Pokud jde o strategii množení, udrží se ta strategie, která populaci umožní přežívat a to zdaleka nemusí být ta nejrychlejší, nejagresivnější!! To platí obecně nejen pro parazity, např. ne vždy ten nejagresivnější dravec vítězí, někdy má navrch ten, kdo včas uteče 🙂 Pokud jde o varroózu, myslím, že odpověď na naše pozorování z praxe chovu včel bychom měli hledat především v aspektu, proč někdy včelstva ničí virózy a někdy jim moc škody nedělají. Protože virózy dělají největší škody na včelách, samozřejmě ve spojení s působením (v důsledku) roztočů V.d.

    #1436
    Karel Jiruš
    Účastník

    S těmi virozami naprostý souhlas. Debatovali jsme o tom spolu v létě. Ani na jaře když jsem v RR MV připomínkoval Jurův článek
    A je to to kam víceméně pomalu od 2008 jdu. Nezajímá mě ani tak populace a dynamika VD jako ty co přežijí. PAdají mi včely i s minimem VD. Jak jsme si spolu ostatně psali. A není to jen jeden případ, jen letos to bylo markantní při nízkém napadení VD.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 7 příspěvků - 16. až 22. (z celkem 22)
  • Pokud chcete odpovědět na toto téma, musíte se nejdříve přihlásit.