Varroóza

 

VARROÓZA: Tlumení – kolapsy – odolnost včel

Poslední měsíce se mezi včelaři i v médiích diskutují a rozebírají otázky kolem varroózy, provádějí se analýzy příčin ztrát (kolapsů) včelstev a hledají způsoby jejich prevence pro další měsíce a roky. V této sekci přinášíme informace k problematice, naše pohledy na ni z odborného i praktického včelařského hlediska a nástin možných řešení. Téma je pro přehlednost dělené do několika číslovaných kapitol.

1. Tlumení varroózy v České republice

Nynější situace

Varroóza je v České republice podle platného veterinárního zákona nebezpečnou nákazou. Státní veterinární správa tudíž pravidelně vydává pokyny k jejímu potlačování ve formě mimořádných veterinárních opatření. Tato opatření doplňuje každoročně vydávaná Metodika kontroly zdraví zvířat společná pro všechny druhy hospodářských zvířat. V metodice jsou vyjmenovány druhy vyšetření a léčebných opatření. Způsob tlumení varroózy u nás má ve srovnání se zahraničím odlišnou historii a tudíž i současný stav. Předností našeho systému je vyžití vysoké organizovanosti včelařů, jsou k dispozici léčiva domácí produkce za příznivé ceny. Jeho nedostatkem je naproti tomu malá pružnost a spoléhání se převážné většiny včelařů na pokyny z centra.

Účinnost systému tlumení

V letech, kdy se původce varroózy, kleštík včelí (Varroa destructor), nepřemnoží, náš systém svým přenosem metodických návodů, informací a léčiv až ke včelařům ve většině chovů postačuje k tlumení nákazy a prevenci úhynů. S výskytem roků, kdy populace kleštíka v mnoha chovech už v létě přesahuje kritickou hranici a vede k nevídanému rozsahu kolapsů včelstev však náš systém nevyhovuje. Je nepružný, mnozí včelaři vývoj nákazy nesledují a nejsou schopní reagovat dříve, než je nutné. Spoléhání se na diagnostiku varroózy z měli odebrané v zimě předcházející sezoně v takové situaci vede k nečekaným kolapsům včelstev už koncem včelařské sezony nebo během podzimu. Tak tomu bylo v letech 2002, 2007, 2011, 2014. Dlouhými roky praxe plánování a provádění jarního a letního ošetřování podle výsledků zimní měli je mezi včelaři i veterináři zažito. Důsledkem je, že v některých letech v některých chovech se do včelstev aplikují léčiva zbytečně, jindy i předepsané aplikace přicházejí pozdě.

Příčiny problémů

Snažíme se pojmenovat příčiny ztrát (kolapsů) včelstev a navrhovat řešení. Některé z příčin nemůžeme ovlivnit (objektivní příčiny), ale když je známe, můžeme snáze zmenšovat jejich důsledky. K nim patří především skutečnost, že v růstu populací kleštíka jsou ohromné výkyvy mezi roky, dané podmínkami každého roku. Příčin výkyvů u škůdců a parazitů obecně je řada. Lze se o nich dozvědět více v odborných publikacích pojednávajících o populační ekologii. U varroózy silně působí průběh dané sezony a také průběh počasí během ní. Přesněji – v letech, kdy včelstva plodují delší dobu, má kleštík možnost více se namnožit, protože jeho reprodukce je vázaná na včelí plod. Také chladnější a vlhčí průběh léta značně podporuje množení kleštíka a naopak, ve velmi teplých a sušších létech se množí výrazně pomaleji. Zde je nezbytné zmínit vliv viróz, které jsou bezprostředním vlivem zhoršujícím fyziologický stav a tím výkonnost a dlouhověkost dělnic a tak kondici celého včelstva. Varroóza + virózy, to je jeden komplex negativně působící na život včelstva. Viróz škodících včelám je několik, s výskytem kleštíka včelího podle posledních poznatků úzce souvisí hlavně virus deformovaných křídel (DWV). Z nemocných včelstev se do ostatních na stanovišti i do okolních stanovišť šíří viry nejen vylupováním zesláblých a nebránících se (kolabujících) včelstev, ale také blouděním vysoce infikovaných dožívajících včel do ostatních včelstev. Také mějme stále na paměti, že po zlikvidování téměř všech kleštíků ve včelstvu některým z léčebných ošetření tam virózy nadále působí, viry z těl včel tím neodstraníme! Jejich negativní účinek může včelstvo zmírnit výměnou generací včel, což je obvykle až v následující sezoně (záleží na době ošetření včelstva, resp. likvidace většiny kleštíků v něm).

Úloha chovatele včel

Řada příčin kolapsů včelstev souvisí s přístupem člověka k tlumení varroózy. Protože je kleštík pro včelu medonosnou nový parazit, nemá vytvořeny téměř žádné obranné mechanismy. Neboli v současnosti nemáme k dispozici genotypy (linie, kmeny) včel proti varroóze odolné. Nadto šíření nákazy zásadně usnadňuje skutečnost, že včelstva chováme na stanovišti v počtu několika až několika desítek, tedy koncentrovaně. Nezbývá nám proto, než udržovat populaci kleštíka, a s tím působení viróz na včelstva, na nízkých stavech léčebnými ošetřeními (aplikací syntetických přípravků, organických kyselin aj.), příp. je doplňovat dalšími opatřeními, např. zootechnikou. Ale proti tomuto požadavku se v mnoha chovech našich včelařů stává řada prohřešků často s fatálními důsledky – nemají přehled o vývoji počtu roztočů ve včelstvech v průběhu sezony, hlavně v době rychlého růstu populace kleštíka v rozhodující době – v létě, spoléhají na informaci z povinného vyšetření zimní měli na varroózu, spoléhají na instrukce či pokyny, kdy a jak léčit od včelařských funkcionářů, které ale nejednou nepostačují pro situaci v každém chovu, pozdě aplikují letní ošetření v situacích, kdy je nezbytné provést je dříve pro prevenci kolapsů, čekají na dodání léčiva. Situace v každé oblasti, v každé obci, v každém chovu a dokonce v každém včelstvu pokud jde o vývoj populace roztočů bývá velmi různá. Nelze se proto spoléhat na informace zvenčí, odjinud. Naopak – rozhodující je mít přehled o stavu početnosti kleštíka v každém včelstvu a přitom po celou aktivní sezonu. Podle toho ve vhodnou dobu (včas) a účinným způsobem zasáhnout.

Význam diagnostiky ze zimní měli

Z uvedených důvodů v Mendelově společnosti pro včelařský výzkum považujeme výsledek vyšetření zimní měli na varroózu v mnoha případech nejen nepotřebný, ale nejednou i za informaci pro chovatele neužitečnou, a pro včelaře, který se pravidelně o včelstva nestará, dokonce za škodlivou, protože ho vede k pasivitě – pod dojmem, že je vše v pořádku, nepečuje včas o zdraví včel. To podtrhují nejen naše poznatky o značné nespolehlivosti výsledků z laboratoří, pokud jde o počty roztočů ve vzorcích zimní měli!

Chovatelé, kteří se o včelstva řádně starají a kterým záleží na jejich zdravotním stavu a prosperitě, si plně uvědomují, že nemohou příliš spoléhat na informace odjinud. Ty pro ně mohou mít jen orientační význam. Hlídají zdravotní stav včelstev, sledují vývoj popupace roztočů ve svých chovech a naučili se včas včelstvům pomoci podle aktuálního stavu varroózy ve svém chovu. Těchto včelařů postupně přibývá, protože vědí, že o svoje včelstva se musí postarat především oni sami! Svědčí o tom i výsledek našeho malého průzkumu k významu vyšetření zimní měli – viz následující kapitola. Byl proveden dvěma formami. Za prvé on line dotazníkem na internetu, kde lze očekávat odpovědi převážně dobře informovaných včelařů s přehledem v problematice, za druhé papírovou formou mezi včelaři v několika místních včelařských organizacích, kde lze předpokládat skupiny včelařů různé úrovně a stupně informovanosti a přehledu (nejen) o varroóze. Druhá skupina lépe vyhovuje zásadě výběrového vzorku statistického zkoumání, lépe reprezentuje naši včelařskou obec. Zdrojem chyb zde může být to, že zodpovězení otázek bylo dobrovolné, odpovědi tedy poskytla jen část z oslovených.

2. Výsledky dotazníku o významu vyšetřování varroózy ze zimní měli

Průzkum dotazníkem na internetu proběhl v době prosinec 2014 – březen 2015, vyhodnoceno 393 účastníků – grafy vlevo.

Průzkum ve včelařských organizacích se uskutečnil od listopadu 2014 do února 2015, vyhodnoceno je 79 účastníků a bude pokračovat – grafy vpravo.

Komentář k výsledkům:

1. Připomínky respondentů

Část účastníků internetového hlasování připsala do poznámek svoje názory na otázky tlumení varroózy a význam vyšetřování měli nebo také různé vzkazy. Někteří namítali, že omezení na jednu odpověď k otázce jim nevyhovuje a radši by označili dvě z odpovědí, anebo že pro ně odpovídající variantu odpovědi tam ani nemají, většinou u variant týkajících se léčení. Ano, náš dotazník není dokonalý, nicméně i ti namítající zvolili odpověď jim nejbližší nebo nejčastěji odpovídající skutečnosti apod. a tedy hlasovali. Nechtěli jsme volit mnoho variant, aby dotazník nebyl složitý. Při možnosti zvolit více než jednu odpověď je zase problém vyhodnocení a znázornění výsledků. Přesto většina respondentů svoje odpovědi poskytla a patří jim dík. Považujme tudíž tento malý průzkum za orientační.

2. Hodnocení výsledků

Je patrný velký rozdíl v zastoupení některých odpovědí mezi účastníky verze elektronické proti papírové. Mezi účastníky elektronického hlasování je vyšší podíl včelařů, kteří nespoléhají jen na nařízené způsoby sledování varroózy a jejího tlumení (1. a 3. otázka). Pozoruhodné je, že v elektronickém hlasování je vysoký podíl (17+57 = 74%) odpovědí považujících vyšetřování počtu roztočů v zimní měli za neužitečný údaj (3. otázka), když v papírových dotaznících je takových odpovědí jen 20%.

Zajímavý je výsledek odpovědí na otázku, jak by chovatelé postupovali, pokud by vyšetřování zimní měli na varroózu nebylo povinné (4. otázka). Je zřejmé, že někteří by přesto využili navyklý systém vyšetření v laboratoři, ale velký podíl včelařů by si vývoj varroózy sledoval sám – těch z elektronického hlasování je 85% (19+66) a z hlasování papírovou formou je 47% (13+34). Přitom je alarmující, že téměř třetina (31%) chovatelů z těch, kdo hlasovali v papírové verzi, by aplikovala léčiva bez ohledu na počty roztočů ve včelstvech.

Tyto a další podrobněji zde nekomentované výsledky a rozdíly mezi oběma výběry respondentů jsou do značné míry ovlivněny zastoupením včelařů s rozdílnou dobou jejich včelařské praxe. Můžeme se domnívat, že chovatelé, kteří se zapojili do elektronické verze dotazníku na internetu, se aktivně zajímají o informace potřebné k péči o včelstva z různých zdrojů a dozvídají se tak i alternativní postupy k těm daným nařízeními a předávané jim z ústředí včelařskými organizacemi. Naopak včelaři využívající převážně informace a služby (distribuce léčiv) svých organizací vykazují tendenci postupovat tak, jak byli zvyklí v předchozích obdobích. Napovídá tomu i rozdílné zastoupení chovatelů podle doby včelaření mezi oběma výběry (formami získání odpovědí).

3. Výběr z poznámek respondentů

  • Odběr zimní měli pro mne nemá význam. Je to jen komplikace po ošetření KŠ v prosinci. Doufám, že bude brzy zrušeno a bude vypracován koncept celoročního boje s kleštíkem jako třeba v Německu.
  • Technologie léčby by se podle všeho měla změnit, je zastaralá a nedostačující. Mělo by být legální alternativní ošetření organickými kyselinami nebo jinou formou. Není potřeba za každou cenu do nich cpát hromady chemie.
  • Odběr mněli v závějích sněhu je pracný a někdy až nereálný, už se s tím několik let nezabývám. Měl odeberu až na jaře a mám i na příští rok. Vypovídající hodnota je nízká a z mého pohledu je to nic neříkající šaškárna.
  • V úlu nechci jedy. Spady zaznamenávám do VMS, vyřezával jsem plod a trubčinu, léčil KM a Apiguardem. Dal jsem si za cíl co nejpřirozenější chov včel. Snažím se je vést na volné stavbě v jednoprostorovém úlu a chci zimovat na medu. Nejde mi jen o med.
  • Kdo má zájem vědět jak na tom s roztoči je, tak si monitoruje sám a nemusí nikam nic posílat , stejně ty výsledky, co příjdou z laboratoře, neodpovídají mnohdy skutečnosti.
  • Když nebude povinný zimní odběr, je možné,  že někteří včelaři neudělají žádný.
  • Vyšetření zimní měli považuji za důležité, protože plno starých včelařů ve starých úlech se alespoň jednou za rok musí tím zabývat a chápou to pak jako důležité, jinak se na tento problém vykašlou.
  • Hovořil jsem s více staršími včelaři, kteří přiznali, že jednak vybírají měl pouze z vybraných úlů a z měli vybírají roztoče, aby je v organizaci nepomluvili… Tedy je celé zimní vyšetření na nic a hrajeme si na něco, co není.
  • No myslím že celá ta metoda zimního vyšetření je vlastně bouda na včelaře, která je má vystrašit a přinutit, aby opravdu všichni poléčili, což zdá se funguje… Prozatím nejsou vyřešeny otázky podzimní reinvaze z vylupovaných slabochů v okolí.
  • I když několik kolegů poslalo naprosto čistou měl (0 ks V.d.) a nebo fixní vzorek z nadrolené panenské souše, roztoče ústav našel a to hned několik kusů. Jak je to možné? K čemu to pak všechno je? Zbytečné výdaje řekl bych!
  • Vyšetření měli by se mělo zrušit úplně.

3. Jak tlumí varroózu včelaři na Slovensku

Včelaři na Slovensku jsou nám nejblíže nejen jako sousedi a díky nedávnému žití ve společné federaci, ale i charakterem včelařství vůbec. Bude tedy zajímavé znát, jakým způsobem se s varroózou vypořádavají tamní chovatelé včel, jaký mají systém tlumení této parazitózy. Zde je pár stručných informací k porovnání se stavem v České republice.

Varroóza je na Slovensku vedená jako nebezpečná choroba, což je zákonný důvod pro to, aby léčiva mohla být dotovaná. Měl na varroózu se povinně nevyšetřuje, ani nikdy nevyšetřovala. Štátna veterinárna a potravinová správa (ŠVPS) nevydává žádná mimořádná veterinární opatření ani doporučení na tlumení varroózy. Místo nařízení nebo doporučení od státu dostávají včelaři návody pro tlumení varroózy jen formou osvěty.

Distribuce léčiv je regulována podle Zákona o léku. Ta se k chovatelům dostávají přes včelařské organizace. Donedávna byla léčiva proti varroóze ke včelařům distribuována jen přes svaz včelařů až do místních organizací. V současnosti si na předpis od veterinárního lékaře včelař může léčivo obstarat i sám (ovšem tak získané léčivo není dotované), což je mnohem pružnější – může si ho tak včas zajistit. Včelař si zvolí způsob obstarání léčiva, jaké léčivo si obstará a kdy je aplikuje do včel. Tak si slovenští včelaři postupně zvykají na samostatnost a zodpovědnost za zdravotní stav svých včelstev.

Seznam povolených léčiv je na stránkách ŠVPS: http://www.svps.sk/zvierata/vcely.asp Chovatel si vybere, které léčivo chce, soukromý veterinární lékař buď mu léčivo zabezpečí, anebo napíše předpis a v lékárně s veterinárními léčivy si je chovatel zakoupí.

4. Co můžeme dělat pro předcházení ztrát – kolapsů včelstev

  • Způsob chovu včelstev

Volit stanoviště s malým zavčelením, s pestrými zdroji potravy, se snůškou alespoň udržovací převážnou část sezony, vhodným mikroklimatem. Přednostně zakládat méně početná stanoviště včelstev, než koncentrovaně na jednom místě a spíše je rozptýlit na více míst, na větší prostor.

Efekty: Prevence poklesu vitality včelstev i kondičně slabé zimní generace včel, snížení koncentrace virů ve včelách, snížení sklonu včel k loupežím, výrazné snížení migrací roztočů mezi chovy a s tím zpomalení růstu populace roztočů, prevence invazivních přenosů roztočů a viróz způsobujících kolapsy tzv. domino efektem.

  • Péče včelaře o zdraví včelstev

V prvé řadě pravidelně sledovat vývoj populace roztočů ve včelstvech (k tomu je na výběr několik metod), redukovat je včas přednostně nechemickými zásahy (likvidace trubčiny, tvorba oddělků k pozdější náhradě zeslabených včelstev, opakovaný posyp včel práškovým cukrem, odstranění zavíčkovaného plodu + tepelné ošetření včel), příp. nesyntetickými přípravky (kyselina šťavelová, kyselina mravenčí, tymol), v akutních případech a v době, kdy je nejnižší riziko přechodu reziduí do včelích produktů, ošetřit syntetickým akaricidem. Chovatel zároveň musí mít možnost sám se rychle rozhodnout, jaké prostředky na tlumení varroózy v dané situaci použije a možnost si je včas nebo pružně kdykoliv opatřit.

  • Koordinovat tlumení varroózy se včelaři v blízkém okolí

Působit na ně a pomáhat jim, aby o včelstva pečovali zvl. podle předchozího bodu. Jak? Prostřednictvím spolkové činnosti, osvětou, praktickými instruktážemi, vzájemnou výpomocí, radou apod.

  • Klást důraz na vitalitu včel, selektovat na odolnost proti virózám a schopnost brzdit množení roztočů ve včelstvech

Je to úkol pro pokročilé včelaře, znalé odpovídajících metodik a zároveň úkol dlouhodobý (zlepšování je pozvolné). Stát by měl výrazně podporovat šlechtění včel tímto směrem. Toto zadání je prioritní činností Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum.

5. Pohled do buňky s roztoči – video

Comments are closed.